Poděkování, zamyšlení rodičům

Vážení rodiče,

kladu si otázku, zda někdo z nás, dospělých, se v minulosti, když jsme sami navštěvovali školu, ocitl v situaci, ve které se nacházíme dnes. Možná někdo ze starších pamatuje tzv. "uhelné prázdniny", kdy se na několik dnů ve školách nevyučovalo, protože v budovách nebylo možné zajistit dostatečné teplo.

Ohlédneme-li se nazpět, tak jako žáci jsme tuto událost přivítali s povděkem. S podobnou radostí přijímali naši žáci dne 10. 3. 2020 zprávu o uzavření všech typů škol v důsledku přijímaných a vládou vydávaných krizových opatření v důsledku šíření nové nemoci.

Nikdo z nás nebyl na toto opatření připraven, a přiznejme si, ani nás nenapadlo, že by se naše životy mohly natolik vychýlit od normálu a to během několika málo dnů.

Nyní si všichni klademe množství otázek. Jak dlouho potrvá toto opatření, jak se bude ve škole známkovat, půjde se vůbec ještě do školy? Probere se učivo, co přijímací řízení a množství dalších otázek. A pak tady máme velké téma domácí přípravy s dětmi, a to na základě úkolů a aktivit, které prostřednictvím edupage přichází od nás učitelů.

Jak jsem již v úvodu napsala, situace je pro nás všechny naprosto nová a ojedinělá a snažíme se k ní přistupovat tak, abychom si mohli udržet pracovní tempo a příliš se nevychylovali od normálu.

Cílem školy, pedagogů jak na I., tak na II. stupni, je snaha o to, aby naše děti neztratily po dobu této dlouhé karantény školní pracovní návyky, procvičily si probrané učivo, měly i konkrétní pracovní povinnosti, vnímaly, že se nejedná o "dva roky prázdnin", ale o mimořádnou situaci, kdy se školní práce přesunuje do domácího prostředí, kde našimi nejdůležitějšími partnery jste vy, rodiče.

Vnímáme, že pro vás, naše partnery v péči o vaše děti, je to velká zátěž. V mnoha rodinách je více dětí, třeba jenom jeden počítač, vy, rodiče, chodíte do zaměstnání, pak přicházíte domů a plníte další povinnosti, ke kterým přibyla i nezvyklá forma výuky. Je toho mnohem více, co leží na vašich bedrech.

Dovolte nám tedy, abychom vám, rodičům, poděkovali za váš přístup, snahu, plnění všech povinností. Za vaši velkorysost, bez níž tuto dobu nelze přečkat. Jistě mi dáte za pravdu, že se jako lidé dopouštíme i chyb, omylů, přešlapů. A to i my, učitelé. Věřte, že i nás tíží nejistota. Sledujeme pokyny z MŠMT, a také bychom rádi znali konkrétní datum, kdy nastoupíme do školy a budeme se snažit najet do pracovního tempa spolu s dětmi. Také na nás doléhá množství nezodpovězených otázek. V této chvíli prostě nevíme, jak se situace bude dále vyvíjet, v jakém časovém horizontu. Tak nám nezbývá, než abychom zmobilizovali své síly a krok po krůčku, den za dnem plnili to, co plnit máme a můžeme.

Vážení rodiče, velmi si vážíme vaší snahy, obětavosti a vaší práce. Rádi bychom vás též povzbudili. Nebojte se, že až nám děti nastoupí do školy, že se strhne lavina zkoušení, písemných prací, snaha rychle, rychle všechno dohnat. Budeme se snažit, aby nástup do školy nebyl pro žáky stresující v tom smyslu, že to, co plnili a nebo i neplnili v domácím prostředí bude po nich vyžadováno ihned, bude předmětem hodnocení. Jako učitelé se vynasnažíme s dětmi pracovat tak, aby se cítily pokud možno v komfortní zóně.

Jistě před nás vystoupí množství dalších otázek, jak učivo s žáky probrat, co je klíčové a které oblasti zredukujeme. Ale to bude předmětem našich porad, a to v součinnosti a v návaznosti na pokyny z MŠMT. Pevně věřím, že pokud budeme ve vzájemné spolupráci, tak to zvládneme. Nebojte se, pomalu se náš školní život bude vracet k normálu a věřím, že společně ukončíme tento tolik neočekávaný školní rok 2019/2020.

Co lze ale nalézt pozitivního na této situaci? Otevírají se před námi možnosti i nových výukových přístupů, forem komunikace, distančního vzdělávání. Možná, že v této situaci přehodnocujeme význam školy jako instituce a cítíme, že jsme nyní na jedné vlně. Jde nám přece o naše děti, žáky. Věřím, že vnímáme význam pravidelné školní docházky, práce učitelů s dětmi. Naši žáci nám v této době poskytují zpětnou vazbu mj. i tím, že se ve většině případů už na školu těší, uvědomují si, že jim škola dává rámec dnů a není takovým strašákem.

Protože s dětmi komunikujeme prostřednictvím e-mailů, tak se je snažíme i my učitelé, povzbuzovat a těšíme se, až se spolu setkáme ve škole.

Co na závěr tohoto zamyšlení?

Dovolte ještě jednou Vám všem z celého srdce poděkovat a popřát hodně sil, pevných nervů. Jsem přesvědčena, že jednou budeme na tuto kapitolu našich životů pohlížet jako na dobu, která sice byla náročná, ale přinesla i jiný pohled na naše životy.

Mgr. Martina Slováčková, zástupce ředitelky