Víš, co jíš?

Na této stránce najdete různé informace o pestrých druzích jídel, které v naší školní jídelně můžete zkusit. Články a texty vybírá vedoucí jídelny Jana Kovalčíková.



Jak posílit dětskou imunitu a zabránit infekčním onemocněním

Podzim bývá pro děti ve školce či škole velkým náporem na jejich imunitu. Aby nestrávily většinu školního roku s rýmou, kašlem či virózami doma v posteli, je dobré posilovat obranyschopnost jejich organismu.

Každý z nás dostal darem od rodičů ve své genetické výbavě určitou dávku přirozené obranyschopnosti, která v průběhu předškolního a raně školního věku dozrává a formuje se vytvářením protilátek proti běžným nemocem, se kterými se naše tělo dostává do kontaktu. Imunitní výbava a její vyzrávání je tak čistě individuální záležitost - zatímco některé dítě virovou infekci v pohodě zvládne, jiné se s ní může pořádně potrápit.

Přesto lze do značné míry zdraví dítěte ovlivnit, a to přirozeným způsobem posilování imunity.

Otužování

Pro posílení obranyschopnosti organismu je dobré podporovat otužování, které ovšem nespočívá pouze v máchání se ve studené vodě či nedobrovolném sprchování dětí v chladné vodě. Pokud rodiče s otužováním u dětí nezačali v letních měsících, měli by být na podzim opatrní.

Než násilím nutit děti ke studené koupeli, je třeba myslet na vhodné oblečení. Což neznamená jen teple je oblékat v chladných ránech, ale také myslet na to, že se uvnitř vytopených místností svléknou do vzdušných věcí.

Důležitá je i teplota uvnitř domovů, škol a školek, která by neměla přesáhnout 22 stupňů Celsia. Na noc bychom měli topení ztlumit či vypnout. Tato poučka neplatí u kojenců a také dětí, které se ještě samy nehýbou a mohly by snáze prochladnout.

V místnostech, kde je příliš suchý vzduch, jenž vysušuje sliznice, můžeme na ústřední topení položit vlhké prostěradlo či ručník, aby se voda odpařovala, a tím se stal vzduch v místnosti snesitelnějším - zvláště v noci, kdy se se zahleněnými sliznicemi špatně dýchá. Další variantou zvlhčování jsou mechanické či elektrické zvlhčovače vzduchu.

Otužovat lze i pomocí saunování. Při něm se z těla vyloučí mnohé škodlivé látky, které zatěžují imunitní systém a brání mu tak účinně bojovat proti mikrobům.

Pohyb na čerstvém vzduchu

K otužování patří i pohyb venku. Pokud se tedy za okny nežení všichni čerti, stačí se krátce projít, pohrát si na zahradě či projet na kole. Děti mohou ještě směle řádit na houpačkách a prolézačkách.

Hlavním původcem nemocí není zima, ale především snížená odolnost sliznic a dýchacích cest proti nejrůznějším virům a bakteriím. Pobyt venku v přírodě podporuje prokrvení sliznic i dýchacích cest, čímž se zvyšuje jejich odolnost. Velmi pozitivní vliv má také sluníčko. Jak říkávaly naše babičky, kam nechodí slunce, tam chodí lékař.

Samozřejmostí by pak měl být častý pohyb, který výrazně zvyšuje počet i aktivitu buněk zodpovědných za dobrou imunitu. Když se nehýbete, obranyschopnost klesá. Kdo je odolný vůči chladu a rychlým změnám počasí, je odolný i vůči nejrůznějším nemocem z nachlazení.

Čistota - půl zdraví

Naučit děti hlavním hygienickým návykům je základ. A s jejich výukou by se mělo začít co nejdříve, aby si je dítě co nejvíce a nejrychleji osvojilo. Kromě virů v podobě nachlazení totiž přichází v tomto období i ty, které dokážou potrápit dětské bříško. Umývání rukou je tak základ, a to nejen před jídlem, ale i vždy po návratu domů.

Dostatečný spánek

Dospělým stačí zhruba osm hodin denně. Děti jsou na tom ale trochu jinak, spát potřebují o něco víc. Batolata by měla spát až 13 hodin, předškoláci a mladší děti alespoň 10 hodin. Pokud vaše děti nejsou z těch, které usínají i odpoledne po obědě, zkuste je naučit chodit spát o něco dříve, což ale může být samozřejmě o něco složitější. Zkuste jim přečíst pohádku, zabroukat ukolébavku a brzké uložení o něco více zpříjemnit. Spánek by tak mohl přijít o něco rychleji, organismus bude odpočatější a tím pádem i odolnější vůči nemocem.

Spánek ale není jen o počtu naspaných hodin, ale především o jeho kvalitě, úzce s ním souvisí i denní aktivity. Proto bychom měli dbát na to, aby dítě bylo vždy přiměřeně odpočaté. Nepřetěžovat je množstvím mimoškolních kroužků, kvůli nimž mu nezbývá čas na "obyčejné" hraní s kamarády, ale i domácí úkoly a přípravu do školy.

Přetěžované dítě pak rodiče obvykle nemohou vzbudit, celé ráno je dítě ve stresu. Důležité je, aby dítě odcházelo do školky či školy odpočaté a v dobré náladě. Obranyschopnost jeho organismu se tím jen posílí.

Zdravý jídelníček

Vhodně sestavený jídelníček by měl být v rámci posilování obranyschopnosti naprostým základem. "Výživa významně přispívá k zachování zdravé imunitní ochrany. Když v potravě dlouhodobě chybí určité minerální látky anebo vitaminy, silně se snižuje schopnost imunitního systému a náchylnost k infekcím stoupá," upozorňuje imunolog MUDr. Dušan Hríb.

Zároveň však upozorňuje, že základem dobré imunity je i sezónní jídelníček. "Vytváří vazbu mezi lidským organismem a jeho okolím. Konzumace čistě sezónních produktů nám bez problémů zabezpečí dostatek vitaminů, minerálů a živin, protože z přírody máme v každém ročním období k dispozici právě to, co nejvíce potřebujeme. Exotické ovoce, které obvykle v zimě kupujeme, abychom měli dostatek vitaminu C, například citrusy, ananas nebo kiwi, náš organismus v zimě tolik nepotřebuje. Je lepší, když jsou malým zpestřením, ale ne hlavním zdrojem vitaminů. Ty bychom měli čerpat hlavně z přirozených domácích a sezónních potravin."

Což potvrzuje i nutriční specialistka PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., která radí nezapomínat ani na potraviny bohaté na bílkoviny, a tedy mléčné výrobky, libové maso, ryby či vejce.

"Pokud se vaše dítě vyhýbá zelenině a ovoci obloukem, pak vám nezbude nic jiného než tolik potřebné vitaminy a minerály doplnit pomocí doplňků stravy. V lékárnách je k sehnání celá řada multivitaminových přípravků, které jsou určeny přímo dětem, a lze volit mezi sirupy, cucavými bonbóny či želé bonbónky," doporučuje Tomáš Hradil z Pharma Future.

Během dne by děti a dospělí neměli zapomínat na dodržování pitného režimu. Ač už skončily teplé letní dny, děti se nabalené v oblečcích snadno zpotí, tekutiny je tak třeba doplňovat. Ideální je voda, během chladných dnů si můžeme pro pobyt venku připravit také termosku s čajem s lípou, mátou, mateřídouškou, rakytníkem, brusinkou, pomocí nichž imunitu také podpoříme. Celkové množství tekutin by mělo být dva až 2,5 litru denně.

Vitaminy a minerály

Vitamin C - potřeba pro dospělého člověka je 75-100 miligramů na den. Pokud je však tělo již napadeno infekcí, zvýší se potřeba až na desetinásobek. Dostatečný příjem vitaminu C také může výrazně zkrátit léčbu infekce, která už probíhá. Jako hlavní zdroj se uvádějí citrusy, což není úplně pravda. Zkuste kysané zelí, vynikající zdroj vitaminu C a K, draslíku, betakarotenu, vlákniny, thiaminu a kyseliny listové. Navíc není prakticky vůbec kalorické. Vřele se dá doporučit červená řepa, protože kromě vitaminů oplývá i hořčíkem, draslíkem a její červené barvivo je nosičem energie. Dobrým zdrojem vitaminu C jsou i papriky, brokolice, jahody, brambory, rakytník či šípky.

Vitamin D - hraje důležitou roli v imunitním systému, jeho dostatečná hladina příznivě ovlivňuje obranyschopnost dítěte. Pokud máme vitamínu D málo, tělo je náchylnější k různým nemocem. Podle odborníků trpí přibližně 50 % dětské i dospělé populace zásadním nedostatkem vitaminu D. Lze jej snadno doplnit konzumací ryb a mléčných výrobků. V dnešní době je ale spousta potravin o tento vitamin obohacena. Proto je dobré důkladně číst etikety jednotlivých výrobků.

Vitamin B5 - přispívá k posílení imunity a má schopnost tlumit záněty. Ke zdrojům tohoto vitaminu patří kvasnice a pekařské droždí, kuřecí, telecí a rybí maso, ořechy a semena.

Vitamin A - najdeme ho v telecích játrech, másle, vaječném žloutku, rybách. Jeho úloha spočívá v obraně proti nachlazení či bronchitidám, zodpovídá také za zdraví oční sítnice.

Selen - podporuje enzymy, které jsou důležité k odbourávání škodlivých látek, například těžkých kovů. Spolu s vitaminem E působí detoxikačně a má protizánětlivé účinky. Přirozeným a sezónním zdrojem jsou houby, maso a ryby.

Železo - pomáhá fagocytům, jejichž úlohou v těle je poznat a zničit cizorodé látky. Nedostatek železa zvyšuje náchylnost k infekcím. Větší množství železa najdeme v čočce, cizrně, beraních rozích, v bílých fazolích, mase, prosu, rybách a v celozrnných výrobcích.

Zinek - také přispívá k aktivaci fagocytů, čímž podporuje produkci protilátek. Potraviny bohaté na zinek jsou čočka, bílé fazole, maso a celozrnné výrobky.

Hořčík (magnesium) - pomáhá snižovat stres a únavu, čímž také posiluje obranyschopnost. Obsahuje ho banán, datle, artyčok, čočka, fazole, brokolice, špenát apod.

Měď - je důležitá pro správný průběh imunitních reakcí. Mezi potraviny bohaté na měď patří játra, kakao, ořechy, houby, vařená hovězí játra, slunečnicová semínka, mandle, vařená čočka, čokoláda, korýši a měkkýši.




HLÍVA ÚSTŘIČNÁ

Hlíva ústřičná nejen, že výborně chutná, ale má i mnoho léčivých účinků. Kromě stimulace imunitního systému působí na metabolismus tuku, snižuje cholesterol a díky vysokému obsah D - glukanu je elixírem věčného mládí.

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je jedlá houba s hladkým kloboukem šedé, šedofialové nebo šedohnědé barvy s bělavými, příčně pospojovanými lupeny. Roste v trsech na dřevě a pařezech listnatých stromů od října do prosince nebo se pěstuje uměle na slámě, kukuřičných vřetenech či dřevech. Je rozšířena v mírném klimatickém pásmu.

Sušina hlívy obsahuje 50% uhlovodanů, 25% bílkovin, 6-10% minerálních látek, 1-2% tuku, dále vitamin C, B, riboflavin, thiamin, niacin, kyselinu folovou. Pravidelná konzumace přispívá ke snížení vysoké hladiny cholesterolu, posiluje žíly, je vhodná při strnulosti končetin a šlach. Ruští vědci izolovali z hlívy ústřičné antibiotikum Pleurotin.

Hlíva obsahuje velké množství imunostimulačně a radioprotektivně působících polysacharidů, hlavně pak beta 3-D glukan. Glukany zvyšují odolnost organismu, posilují imunitní systém a zachycují volné radikály. Nezanedbatelný je i obsah houbové vlákniny, která pomáhá odstraňovat z těla mnohé jedovaté látky. Vědecké výzkumy potvrzují příznivé účinky glukanu při nemocích působících na funkci jater, při některých chřipkových virózách, při malárii a v jiných případech.

Hlíva ústřičná se po staletí používá v tradiční čínské a japonské medicíně k přípravě léčivých tinktur, mastí a suchých přípravků. Působí proti zánětlivým onemocněním, zvyšuje odolnost proti virům a bakteriím, působí příznivě při léčbě hemeroidů, křečových žil, bércových vředů, popálenin, ekzémů, je prevencí proti rakovinným onemocněním, ateroskleróze a srdečním onemocněním. Preventivně také působí proti účinkům radioaktivního a UV záření.

Pokud chceme hlívu použít v léčebné terapii, užívají se sušené plodnice v prášku. Ten přidáváme do čajů, polévek a dalších pokrmů. Z čerstvých hub se musí brát desetinásobné množství tj. 30 - 90 gramů. V kuchyni připravujeme čerstvou hlívu tak jako jiné houbové pokrmy- je chutná v omáčkách, polévkách, pod maso, na zapékání, s vejcem, do karbanátků a podobně. Podle znalců je hlíva ústřičná výborným elixírem, a to v jakékoliv formě, ať už je sušená, sterilovaná nebo čerstvá.


KUSKUS


Energie: 725 / 50g

Kalorie: 173,28 kcal / 50g

Graf složení nutričních hodnot


Obsah potraviny:

v obchodě můžete sehnat kuskus celozrnný nebo "obyčejný". Vždy se ale jedná o spařenou, do kuliček tvarovanou krupici z pšenice, ječmene nebo prosa.

Hlavní živinou zastoupenou v kuskusu jsou sacharidy.

Vliv na zdraví:

podle druhu použité obilniny se odvíjí i obsah výživných látek a tím také vliv na zdraví.

Výživově hodnotnější jsou výrobky z celého zrna (více vitamínů, minerálních látek i vlákniny).

Při redukční dietě dávejte pozor na množství kuskusu na talíři - jedná se o potravinu s vyšší energetickou hodnotou (podobně jako těstoviny). Porci je vhodné zkombinovat s dostatečným množstvím zeleniny, libového masa nebo méně tučného sýra a malým množstvím kvalitního tuku.

Praktické rady:

chcete-li mít kuskus chutnější, použijte na vaření místo vody vývar z masa, zeleniny nebo ryb.

Z kuskusu se dá vytvořit mnoho zajímavých slaných i sladkých pokrmů. Inspirovat se můžete na internetu nebo v kuchařských knihách.

Pokud potřebujete ušetřit čas, můžete použít instantní kuskus, který se nemusí vařit.

Výrobek obsahuje lepek, a proto není vhodný pro osoby s celiakií.